Lichtenštejni chtějí obejít Benešovy dekrety, prezident Pavel jim

pomáhá, část 1

7. 11. 2023, 11:17

Oldřich Danda

Lednicko-valtický areál, který chce rod Lichtenštejnů i s dalšími majetky získat od

státu zpět.

Článek

Podle odborníků ke vstřícnosti není právní ani morální důvod a pouze to oslabuje

jinak silné české pozice u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku,

u kterého Lichtenštejnsko Česko zažalovalo. Reakce vlády na lichtenštejnskou

nabídku smíru je vlažná a rozpačitá. Ministerstvo spravedlnosti apeluje na to, aby se

vyčkalo rozhodnutí soudu, protože otázku případného odškodnění bude soud řešit až

po vynesení rozsudku. „A poté v intencích rozhodnutí soudu případně jednat,“ řekl

Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

by ale Česko přistoupilo na tyto podmínky, uznalo by podle právníků, že po válce

pochybilo.

Vedoucí katedry mezinárodního práva Univerzity Karlovy Veronika Bílková například

pro Právo upozornila, že by to zpochybnilo rozhodování českých soudů, které zatím

všechny nároky knížectví odmítly.

A prolomilo by to nedotknutelnost Benešových dekretů, na jejichž základě byl po

válce Lichtenštejnům majetek konfiskován, protože byli prokazatelně loajální

k nacistickému Německu, a to by ohrozilo celý český právní řád. Bílková nevidí jediný

Neměli bychom řešit právní otázku politickými prostředky

Veronika Bílková, profesorka mezinárodního práva

S tím souhlasí i ministerstvo spravedlnosti. „I když výsledek řízení pochopitelně nelze

spolehlivě předjímat, lze říct, že pozice ČR v řízení je ve světle ustálené judikatury

soudu pro lidská práva silná,“ uvedl Řepka.

Také podle Bílkové má Česko velkou šanci, protože doposud všechny soudy

o zabraný majetek Lichtenštejnsko prohrálo. Příkladem může být spor o slavný obraz

Velká vápenka, který lichtenštejnský kníže Hans Adam II. nechal soudně zadržet

v Německu a pak se o něj 10 let bezúspěšně soudil a neuspěl ani ve Štrasburku.

rokem 1948. „Pokud bychom to učinili v jednom případě, tak by nebyl důvod, proč

bychom to neměli dělat i v případech jiných,“ podotkla.

Prezident Pavel se na konci září sešel s dědičným princem Aloisem z Lichtenštejna

na půdě OSN v New Yorku a poté začal lobbovat za lichtenštejnskou stranu. Nejdříve

v rozhovoru pro Deník N řekl, že se s princem už potkal několikrát a že nabídka

knížectví je dobrá.

„Pokud by to bylo v této podobě, pak si myslím, že by to bylo velice solidní vyrovnání,

ke kterému bychom soud opravdu nepotřebovali. Těším se, že se s premiérem

pobavím o tom, v jakém stavu vyjednávání vlastně je, kde jsou ty překážky. Z toho,

co říkal kníže, v tom opravdu žádný spor nevidím,“ řekl prezident.

prezidenta republiky,“ sdělil Právu tiskový odbor ministerstva zahraničí.

A nebyla to jediná prezidentova intervence. Pavel na začátku října po návštěvě

Štrasburku přiznal, že probíhající spor mezi Českem a Lichtenštejnskem řešil také se

soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou. Ta po setkání

řekla, že jí hlava státu sdělila, že by podle ní „bylo nejlepší uzavřít dohodu“.

Členové vlády jsou z aktivit prezidenta na rozpacích. Ministr financí Zbyněk Stanjura

(ODS) podle svých slov návrh nezná a nemůže ho komentovat. „Určitě je to pro mě

překvapení, vyjádřím se k tomu, až s čím přijde na jednání vlády ministr

zahraničí,“ řekl Právu Stanjura.

Ale šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) žádný návrh na jednání kabinetu nepřinese.

prezidenta. Podle mluvčího lichtenštejnské nadace Michala Růžičky české vládě nic

posílat nebudou. „Protože pan prezident princi přislíbil, že české vládě návrh

předá,“ řekl Právu Růžička.

Hrad na dotazy Práva, proč se prezident v případu tolik angažuje a zda předá

lichtenštejnský návrh premiérovi, odpověděl: „S návrhem na dohodu aktivně přišla

lichtenštejnská strana, která oslovila přímo prezidenta Pavla. Postup v této otázce

prezident diskutuje s předsedou vlády a ministrem zahraničí,“ napsala Právu mluvčí

Hradu Eva Hromádková.

jednat, tak se to bude muset řešit na vládní a možná i na parlamentní úrovni,“ sdělil

Právu Rakušan.

Jediní, kteří ve vládě krok Lichtenštejnů vítají, jsou lidovci, podle nich je navržený

smír „prvním krokem k nápravě nedořešených křivd, které se v minulosti staly“.

„Návrh je pro naši zemi znamením smíru, za nějž tímto lichtenštejnské straně

děkuji,“ sdělil šéf lidovců a ministr sociálních věcí Marian Jurečka v tiskové zprávě.

Iniciativu přivítal i honorární konzul Lichtenštejnska a bývalý lidovecký ministr kultury

Daniel Herman.

Pozice ČR v řízení je ve světle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská

práva silná

majetek patří Česku. „To se podařilo už xkrát prokázat. Pan prezident dává

neoprávněné naděje. Názor ČR by měl být v této věci pevný, a to jak v parlamentu,

ve vládě, tak i u hlavy státu. A bylo by velkým neúspěchem vlády, kdyby z toho

ustoupila,“ řekl Právu.

Telegram Hitlerovi

Lichtenštejnům byl po válce majetek konfiskován prezidentským dekretem 12/1945,

podle kterého stát zabíral majetek nejen německým a maďarským občanům, ale také

zrádcům a kolaborantům z neutrálních států. Lichtenštejnové se konfiskaci bránili

hned po válce, ale neuspěli ani u jediného odvolacího soudu.

Kola soudních sporů se rozjela nanovo po roce 2009, kdy došlo k obnovení

diplomatických vztahů. Lichtenštejnské nadaci se podařilo využít toho, že některé

pozemky stát nepřepsal na sebe v katastru nemovitostí a v rámci dědického řízení se

načas stala jejich vlastníkem. Ale stát je v následných soudních sporech získal zpět.

majetek neutrálnímu státu.

„Nadace knížete z Lichtenštejna si ale nejde k soudům pro peníze. Její prioritou není

získat řádné odškodnění, které by činilo zhruba 30 až 35 miliard korun. Říká to

veřejně mnoho let: Nejsme Němci a chceme spravedlnost,“ argumentuje nadace.

vypracovat, nelze knížete Františka Josefa II. přímo označit za nacistického

sympatizanta, ale podle dochovaných materiálů se aktivně hlásil k německé

národnosti, protože to pro něj znamenalo získat privilegované postavení.

„Sám kníže František Josef II. ve své trůnní řeči k lichtenštejnskému zemskému

sněmu v listopadu 1940 zavzpomínal na setkání s Adolfem Hitlerem v březnu 1939,

přičemž poznamenal: ‚My Lichtenštejnci, jakožto lidé německého kmene, se stejně

jako dosud i nyní podílíme vřelou účastí na utváření budoucnosti velkého německého

národa‘,“ stojí ve vládním materiálu.

S reformou se nikdy nesmířili

Lichtenštejnové žili na jižní Moravě už od 13. století. Většinu obrovského majetku ale

získal Karel I. z Lichtenštejna, který se po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 stal

předsedou exekuční komise, která vyšetřovala a popravila 27 českých šlechticů

Lichtenštejnové proto neměli v Čechách i na Moravě, i když na svých majetcích

zdárně hospodařili a financovali vznik řady architektonických a uměleckých skvostů,

dobrou pověst. Když za první republiky čs. vláda přistoupila k pozemkové reformě,

tak i její kritici souhlasili s tím, aby byl Lichtenštejnům majetek znárodněn. Například

učinit výjimku.

Lichtenštejnové se nikdy nesmířili s pozemkovou reformou, při které jim bylo

zabaveno ze 160 tisíc hektarů přibližně 91 500 hektarů, a začali už před válkou

vyjednávat se Sudetoněmeckou stranou a za války i s Německem o navrácení

zabraných majetků.

7. 11. 2023, 11:17

Oldřich Danda

Prezident Petr Pavel začal pomáhat Lichtenštejnsku prosadit smírné řešení

dlouholetých sporů s Českem. Svými vstřícnými kroky vůči knížecímu rodu, který se

s Českou republikou soudí o miliardové majetky a 35miliardové odškodnění,

překvapil část vlády a opozice.

Podle odborníků ke vstřícnosti není právní ani morální důvod a pouze to oslabuje

jinak silné české pozice u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku,

u kterého Lichtenštejnsko Česko zažalovalo. Reakce vlády na lichtenštejnskou

nabídku smíru je vlažná a rozpačitá. Ministerstvo spravedlnosti apeluje na to, aby se

vyčkalo rozhodnutí soudu, protože otázku případného odškodnění bude soud řešit až

po vynesení rozsudku. „A poté v intencích rozhodnutí soudu případně jednat,“ řekl

Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Lichtenštejnsko nabízí, že stáhne žaloby a vzdá se nároků na vlastnictví

a odškodnění, pokud se majetek vloží do česko-lichtenštejnského fondu. Na ten by

měly dohlížet obě strany, ale hospodařit s majetkem by měla Nadace knížete

pro Právo upozornila, že by to zpochybnilo rozhodování českých soudů, které zatím

všechny nároky knížectví odmítly.

A prolomilo by to nedotknutelnost Benešových dekretů, na jejichž základě byl po

válce Lichtenštejnům majetek konfiskován, protože byli prokazatelně loajální

k nacistickému Německu, a to by ohrozilo celý český právní řád. Bílková nevidí jediný

důvod, proč by se mělo Česko dohodnout s Lichtenštejnskem na smíru ještě předtím,

než rozhodne soud ve Štrasburku.

„Bylo by to vítězstvím Lichtenštejnska, protože je to smír podle jejich podmínek,

a pokud ho akceptujeme, tak to znamená minimálně implicitní uznání, že na své

straně vnímáme pochybení,“ řekla Právu Bílková. Pro to podle ní ale není žádný

Také podle Bílkové má Česko velkou šanci, protože doposud všechny soudy

o zabraný majetek Lichtenštejnsko prohrálo. Příkladem může být spor o slavný obraz

Velká vápenka, který lichtenštejnský kníže Hans Adam II. nechal soudně zadržet

v Německu a pak se o něj 10 let bezúspěšně soudil a neuspěl ani ve Štrasburku.

Doporučení bylo se nepotkávat

Podle Bílkové by pokus o smír mohl znejistit celé české právní prostředí. „Pokud by

v tom bylo, byť implicitní uznání, že ČR to dělá jako odčinění svého pochybení, tak

by to podrylo i rozhodnutí Ústavního soudu, který doposud dával za pravdu postoji

ČR,“ dodala.

Podle ní by takový postup mohl vést k prolomení restituční hranice, která je daná

na půdě OSN v New Yorku a poté začal lobbovat za lichtenštejnskou stranu. Nejdříve

v rozhovoru pro Deník N řekl, že se s princem už potkal několikrát a že nabídka

knížectví je dobrá.

„Pokud by to bylo v této podobě, pak si myslím, že by to bylo velice solidní vyrovnání,

ke kterému bychom soud opravdu nepotřebovali. Těším se, že se s premiérem

pobavím o tom, v jakém stavu vyjednávání vlastně je, kde jsou ty překážky. Z toho,

co říkal kníže, v tom opravdu žádný spor nevidím,“ řekl prezident.

Podle informací Práva ministerstvo zahraničí prezidentovi schůzku s princem

Aloisem nedoporučilo. Když na setkání Hrad trval, diplomaté alespoň navrhovali, aby

Štrasburku přiznal, že probíhající spor mezi Českem a Lichtenštejnskem řešil také se

překvapení, vyjádřím se k tomu, až s čím přijde na jednání vlády ministr

zahraničí,“ řekl Právu Stanjura.

Ale šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti) žádný návrh na jednání kabinetu nepřinese.

„Návrh na mimosoudní vyrovnání vychází z dopisu, který lichtenštejnská strana

adresovala prezidentu republiky. Česká vláda je, v souladu s pravomocí tuto věc řešit,

připravena záležitost s Kanceláří prezidenta republiky konzultovat,“ odpověděla

Právu mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová na dotaz, zda budou

Lichtenštejny kontaktovat a jejich návrh aktivně řešit.

Zda se bude kabinet Petr Fialy (ODS) nabídkou knížectví zabývat, je v rukou

prezidenta. Podle mluvčího lichtenštejnské nadace Michala Růžičky české vládě nic

Hradu Eva Hromádková.

Ministr: Byla by to politická sebevražda

Jeden z ministrů, který si nepřál být jmenován, Právu řekl, že je nesmysl, aby vláda

o smíru vůbec jednala. „To by byla politická sebevražda, vůbec nechápu, proč se

v tom prezident angažuje.“

Ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan upozorňuje na to, že takto citlivou otázku by

museli projednat i poslanci a senátoři. „Nemám pocit, že by pan prezident překročil

své kompetence, ale je to sofistikovaná právní záležitost, a pokud se o tom začne

jednat, tak se to bude muset řešit na vládní a možná i na parlamentní úrovni,“ sdělil

Právu Rakušan.

děkuji,“ sdělil šéf lidovců a ministr sociálních věcí Marian Jurečka v tiskové zprávě.

Iniciativu přivítal i honorární konzul Lichtenštejnska a bývalý lidovecký ministr kultury

Daniel Herman.

Pozice ČR v řízení je ve světle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská

práva silná

Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva spravedlnosti

Prezidentovy aktivity se naopak nelíbí opozici. Předseda ústavně-právního výboru

Sněmovny Radek Vondráček (ANO) Právu řekl, že by bylo nešťastné ohrožovat

Benešovy dekrety, které jsou pro hnutí ANO neprolomitelné.

„Je pro mě zarážející, že do současného soudního sporu ingeruje prezident Petr

ustoupila,“ řekl Právu.

hned po válce, ale neuspěli ani u jediného odvolacího soudu.

Kola soudních sporů se rozjela nanovo po roce 2009, kdy došlo k obnovení

diplomatických vztahů. Lichtenštejnské nadaci se podařilo využít toho, že některé

pozemky stát nepřepsal na sebe v katastru nemovitostí a v rámci dědického řízení se

načas stala jejich vlastníkem. Ale stát je v následných soudních sporech získal zpět.

Nadace v posledních letech podala 26 žalob na český stát k okresním soudům, ale

ani jednou nevyhrála, a to ani u odvolacích soudů a dvakrát narazila i u Ústavního

soudu.

Lichtenštejnsko proto podalo žalobu do Štrasburku s tím, že odmítá uznat

argumentaci, že jim čs. stát odebral majetky jako německým občanům, protože oni

hlásili. Vládnoucí lichtenštejnský kníže František Josef II. posílal peníze na vznik

nacistických jednotek SA a SS na severní Moravě a ve Slezsku. Na rozdíl od většiny

české šlechty, která se v krizových letech před okupací ČSR i za ní hrdě hlásila

k českému národu, kníže napsal Adolfu Hitlerovi v říjnu 1938 blahopřejný telegram

k uzavření mnichovské dohody.

Podle právní analýzy, kterou si česká vláda nechala kvůli sporu u evropského soudu

vypracovat, nelze knížete Františka Josefa II. přímo označit za nacistického

sympatizanta, ale podle dochovaných materiálů se aktivně hlásil k německé

národnosti, protože to pro něj znamenalo získat privilegované postavení.

„Sám kníže František Josef II. ve své trůnní řeči k lichtenštejnskému zemskému

národa‘,“ stojí ve vládním materiálu.

S reformou se nikdy nesmířili

Lichtenštejnové žili na jižní Moravě už od 13. století. Většinu obrovského majetku ale

získal Karel I. z Lichtenštejna, který se po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 stal

předsedou exekuční komise, která vyšetřovala a popravila 27 českých šlechticů

a měšťanů, poté předsedal i konfiskačnímu soudu a byl členem i tzv. mincovního

konsorcia, které znehodnotilo měnu.

„A díky tomu se obohatil na úkor odsouzených českých povstalců i na úkor státu,

neboť za majetek zaplatil ve znehodnocené měně,“ píše se ve vládních podkladech.

Lichtenštejnové proto neměli v Čechách i na Moravě, i když na svých majetcích

zabaveno ze 160 tisíc hektarů přibližně 91 500 hektarů, a začali už před válkou

členům rodu. Nadace ve svých žalobách žádá navrácení většiny tohoto majetku,

vyjma toho, který je dnes v držení obcí, církví nebo soukromníků.

Vrátit by chtěla např. Lednicko-valtický areál na jižní Moravě, zámek Velké Losiny na

Šumpersku, zámek Bučovice na Vyškovsku nebo hrad Šternberk u Olomouce.